Úzkostné poruchy jsou typicky diagnostikovány, když se strach člověka z neohrožujících situací, míst, událostí nebo objektů stane extrémním a nekontrolovatelným. Jaké jsou jejich příznaky?
Úzkostná porucha může být také diagnostikována, pokud máte obecné pocity strachu nebo obav, které narušují váš každodenní život a které trvají alespoň šest měsíců. Většina lidí s úzkostnou poruchou má kombinaci fyzických a psychických příznaků.
Existuje řada úzkostných poruch a každá z nich má jedinečné příznaky, ale jeden symptom mají všechny společný: téměř neustálý strach nebo obavy z věcí, které se mohou stát nyní nebo v budoucnu. Čtěte dále a zjistěte, jaké jsou tyto příznaky.
Jaké jsou příznaky úzkostných poruch
Psychologické příznaky mohou zahrnovat:
- pocity obav nebo strachu
- neklid nebo podrážděnost
- pocit napětí nebo nervozity
- předvídání nejhoršího
- neustále sledujete známky nebezpečí
Fyzické příznaky mohou zahrnovat:
- rychlé bušení srdce
- dušnost
- nadměrné pocení
- třes nebo záškuby
- bolest hlavy
- únava nebo slabost
- nespavost
- nevolnost nebo žaludeční nevolnost
- časté močení nebo průjem
Úzkost nebo záchvaty paniky?
To, co považujeme za záchvaty úzkosti, mohou být ve skutečnosti záchvaty paniky. Záchvat paniky představuje náhlý nástup intenzivního strachu nebo nepohodlí, který vyvrcholí do 10 minut a obvykle netrvá déle než 30 minut.
Podle Asociace úzkosti a deprese v Americe zahrnuje záchvat paniky také čtyři nebo více z následujících příznaků:
- bušení srdce nebo zrychlený srdeční tep
- pocení
- třes
- pocity dušnosti
- pocity dušení
- bolest nebo nepohodlí na hrudi
- nevolnost nebo břišní potíže
- pocit závratě, nejistoty, točení hlavy nebo mdloby
- pocity mrazení nebo horka
- parstezie (pocit necitlivosti nebo mravenčení)
- derealizace (pocity neskutečnosti) nebo depersonalizace (odpoutanost od sebe sama)
- strach ze ztráty kontroly nebo „zbláznění“
- strach z umírání
Téměř 23 procent lidí zažije záchvat paniky
Vědci se domnívají, že záchvaty paniky přicházejí, protože mozek říká tělu, že reakce bojuj nebo uteč, která zahrnuje zrychlený srdeční tep a mělké dýchání, by měla nastat, i když nemusí existovat žádná hrozba. Vědci se také domnívají, že amygdala, která je mozkovým centrem pro zpracování strachu, může být také aktivována během záchvatu paniky.
Záchvaty paniky se mohou objevit kvůli určité události nebo mohou přijít zcela bez důvodu. Odhaduje se, že téměř 23 procent lidí prodělá během svého života alespoň jeden záchvat paniky.
Pokud se vaše záchvaty paniky opakují, pravděpodobně vám bude diagnostikována panická porucha. Panická porucha je typ úzkostné poruchy, která se vyznačuje přetrvávajícími obavami z budoucích záchvatů paniky nebo jejich následků.
Noah Clyman, licencovaný klinický sociální pracovník a ředitel NYC Cognitive Therapy, soukromé psychoterapeutické praxe v New Yorku, říká, že záchvatů paniky se není třeba obávat. „Když se naučíte správně interpretovat tělesné vjemy a nepovažujte je za nebezpečné,“ říká, „může klesnout úroveň vašeho strachu.“
