V současné době je připojení důležitější než kdy jindy. Opatření z důvodu pandemie covid-19 výrazně omezila náš sociální život a společenské kontakty. Moderní technologie jsou tak často jediným způsobem, jak se můžeme spojit se svými blízkými či přáteli. Volný čas místo v kině či divadle trávíme před televizí. Hodiny ve fitness centru nahradily online přenosy s lektory. Pracovní schůzky a konference se odehrávají prostřednictvím videochatů.
V posledních letech proběhlo několik výzkumů, které se zabývaly dopady nadměrného množství času stráveného před obrazovkou na duševní zdraví člověka. V červenci 2019 dospěla studie publikovaná v časopise JAMA Paediatrics k závěru, že u mladých lidí, kteří tráví delší dobu před digitálními obrazovkami, se pravděpodobně objeví příznaky deprese.
Další studie zveřejněná před několika měsíci výzkumníky z Oxfordské univerzity však přišla s tím, že používání zařízení, jako jsou smartphony, tablety a notebooky, „není pro duševní zdraví teenagerů o nic horší než konzumace většího množství brambor“.
Vzhledem k tomu, že nyní trávíme více času s našimi telefony, počítači a televizemi, stále více lidí zajímá, jaký to na nás může mít dopad.
Kvalita času stráveného před obrazovkou je důležitější než kvantita
Dr. Alice Good, lektorka School of Computing na University of Portsmouth, vysvětluje, že „současná omezení svobody pohybuby mohla mít nepříznivý dopad na duševní pohodu lidí, protože někteří se mohou cítit stále více izolováni. Platformy sociálních sítí by se jako takové mohly stát rozhodujícím záchranným lanem. Pomáhají lidem být sociálně propojeni, i když sedí doma a s nikým se nestýkají.“ Je ale důležité, jak svůj čas strávený před obrazovkou jakéhokoli zařízení využíváme.
Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že by si lidé měli v první řadě uvědomit, kolik času před obrazovkou tráví a dělat si pravidelné přestávky. Současná situace také vzbuzuje obavy u mnoha rodičů. Děti se učí online a ve volném čase je potřeba nějak je zabavit. To se často děje také prostřednictvím obrazovek, ať už počítačových, televizních, nebo mobilních telefonů. Rodiče by měli mít přehled o tom, co děti online vlastně dělají. Měli by se snažit nejen děti, ale i sami sebe naučit přemýšlet o využití času před obrazovkou. O jeho účelu. Pak možná strávíme více času online vzděláváním či lekcemi cvičení než bezmyšlenkovitým scrollováním na sociálních sítích.
Pozor na sociální sítě
Nejen že jsou žroutem času, představují také další riziko. Zatímco sociální média mohou být fantastickým nástrojem pro spojování lidí v obtížných dobách, mohou také způsobit další paniku v závislosti na obsahu, kterému jste vystaveni. Ptejte se sami sebe: „Existují konkrétní účty nebo lidé, kteří zvyšují vaše obavy nebo úzkost?“ Pokud ano, přestaňte je sledovat.
Přečtěte si také, jak zůstat pozitivní během lockdownu.
Dr. Good zdůrazňuje, že na internetu je „mnoho přehnaných informací. A nikde to není zjevnější než na sociálních sítích. Existuje spousta domnělých odborníků, kteří zveřejňují své názory.“ Lidé náchylní k zastrašování uvěří tomu, co píšou, uvádějí další odborníci. Nenechte se zahltit negativními zprávami a naučte se informace filtrovat a kriticky hodnotit. Zkrátka nevěřte všemu, co se na internetu píše.
